“Mun in gille, máhte, sáhte. Dasa lassin balan”

---

Vihtta ákka manne olbmot eai sámás sosiála mediain ja daidda valljis vuosteákkat. Áibbas eahpeformála rávvagat dutnje gii háliidat eanet sámástit sosiála mediain 2016:s (ja das ovddos). Dán blokkas sáhtát áibbas álkit sihkkut sáni dárogiela, ja dan sadjái bidjat ruoŧagiela ja suomagiela nu ahte sisdoallu ii rievdda. 

1. Mun in gille rahčat dainna sámegielain. Danne dárustan. Jus leaččat dakkár olmmoš gii veaháge beroštat servodagas, de dieđát ahte dábálaš sápmelaš ii bastte ollus váikkuhit iežas dillái. Juohke beaivvi mannet áššit endorii, máttasámimánáid giellaoahpahus goariduvvui, mearraluossabivdu gáržžiduvvo, boraspirepolitihkka, ja gal dat lea okta ja guokte. Lihkus gávdno aŋkke okta ášši masa don sáhtát ollu váikkuhit.  Don sáhtát sámástit sosiála mediain, ja das lea oalle stuorra váikkuhus. Visot sámegielat leat áitojuvvon, dahje sakka áitojuvvon Unesco (ON ásahus)listtus. Unesco mihtida man áitojuvvon gielat leat earet eará das man bures giellageavaheaddjit nagodit heivehit gielaid ođđa mediaide.  Sosiála media lea beanta ođđa media masa sámegiella ii leat vel ásaiduvvan, ja jus mii eat geavat dan, de ferte vel ovtta ceahki Unesco áitojuvvon skalas bajidit. Sosiála mediain leat don iežat siiddu hoavda, ja don sáhtát mearridit sámástit. Danne go nu moattis sámástit, de váikkuha juohke  čálus hui ollu! Ja juohke čálus generere eambbo čállosiid, danne go eará sámegielagatge vástidit sámegillii. Dasa lassin loktet don sámegiela stáhtusa. Dá lea ášši mas don, dábálaš sápmelaš, basttát váikkuhit. Geavat dan vejolašvuođa!
2. Mun balan giellapolitiijas, danne in čále sámegillii. Stuorámus jeđđehussan lea ahte dat leat hui vátnát, iige leat hirbmat veahka, nu mo máŋggas vikkahit. Fertet maid alccesat jearrat, leago dá dušše ágga dus go it gille čállit sámegiela, vai leago dát duohta balddonas? Ja jus lea balddonas, it don nu njoammelhiita gal leat ahte it arvva iežat eatnigiela čállit? It don leat allaskuvllas čállimin dutkosa, don leat ságasteamen sosiála mediain. Dárogillii han čállet vaikko mo, sosiála mediain dávjá geavahit njálmmálaš giela hámiid. Jáhkán 90% dain geat čállet sámegiela, eai leat oba vásihange giellapolitiija (jus it leat Ártegis Ságaid siidui čákŋan, dat gal sáhttá leat dego vieksábeassi). Ja jus vel válddahalatge giellapolitiijai, de ferte maid smiehttat manne olbmot cuigot.  Muhtimat nu ballet sámegiela boahtteáiggis, ahte ovtto leat gáhttemin giela.  Muhtimin mearehuddet nu ahte gavdnjejit vel. Muhto lea buorre dáhtus, sis dušše eai leat sosiála attáldagat. Gávdnojit gal hui hárvenaš “giellagáhttejeaddjit” geat leat dušše vuortnuheamen. Ále divtte dáid iežat vuorjat. Dan mađe iešdovdu dus gal lea.
3. Jo, mus lea eatnigiellan sámegiella, muhto skuvlla váccedettiin “dolin” in oahppan čállit sámegiela. Dás ferte smiehttat manne dáža gilddii sámegiela skuvllas. Na, dat lei jávkadit sámegiela. Čievččas dáža bahtii ja čále liikká sámegillii, ále divtte su vuoitit! Don máhtát eanet go jáhkát. Mu váhnemat, geat leaba badjel 70 jagi, čálliba munnje ja earáide sámegillii. Jus livččiiga facebookas, hás livččiiga sámástit. Dávjá lea čállingiella áibbas endorii. Muhto sudnos lea dáhttu, ja juste dán áššis lea dáhttu deháleabbo go riektačállin. Jurddaš man ollu giellamáhtu mii nuorabut olbmot massit go dát buolva dárusta sosiála mediain.  Jus mu váhnenguovttos nagodeaba, de nagodat donge.
4. Mun lean  nuorra olmmoš ja háliidan ollu likesaid ja ahte buohkat áddejit maid čálán. Danne hilggun sámegiela. Jus dus lea sámegiella eatnigiellan ja čálát dárogillii, de leat guovttegielat. Sáhtášit jođánit čálistit dan seamma sámegilliige. Don leat liikká joavdelastimin sosiála mediain, manne vel it bargga juoga mii lea buorrin buohkaide? (geahča 1. čuoggá). Jos oaivvildat ahte ii leat doarvái čielga giella, de lea sámástit sosiála mediain buorre giellaovdáneapmái. Ja mas dan diehtá, soaittát fitnet barggu juste dan dihte go  hárjánat čállit sámegiela. Sámegiela čállit lea hárvenaš gelbbolašvuohta maid ollu bargoaddit dáhtošedje. Sáhtát rápmustit bargojearahallamis, “Jo, mun gal čálán ja lean hárjánan čállit sámegiela, álo čálát sámegillii sosiála mediain.” Instagrammas ja twitteris sáhtát čállit sámegillii ja gilkorastit (bidjat #) eará gielaide, omd dárogillii ja eŋgelasgillii, de áddejit earát mas lea sáhka.
5. Mus ii leat eatnigiellan sámegiella, dahje mus lea váilevaš gielladáidu, danne in čále sámegillii. Ii musge leat eatnigiellan dárogiella, liikká čálán dárogillii. Vaikko ii soaitte áibbas vuoiggalaš buohtastahttit. Muhto musge lea leamaš eahpesihkkarvuohta  dárustettiin, olbmot leat bilkidan dan, muhto in mun lean hilgon dárogiela dan dihte. Muhtimin go lean jorgalan iežan čállosiid sámegielas dárogillii, de fuobmán easka maŋŋil ahte mus váilo gusto preposišuvnnat, substantiivvain lea boastu sohkabealli (kjønn, genus), ja “ikke” sátni lea boastu sajis. In mun váldde dan nu lossadit. Dasa lassin, sámegiela oahppat ii leat várra leamaš nu geahpas dutnje, erenoamážit jus dus lea dáruiduhttin leamaš noađđin sealggis. Don leat rahčan grammatihkain ja iežat dovdduiguin. Ja jus nu bures leat oahppan ahte dán čállosa máhtát lohkat, de lávkes maŋimuš lása badjel ja čálligoađe sámegillii. Mus leat maid ustibat mat lohket  sidjiide leat álkibun čálášit ja ságastit sámegiela sosiála mediain go hállat sámegiela, danne go čáledettiin besset smiehtastit vuos ovdal go ságastit. Geavat baicce sosiála mediaid oahpahallat eambbo, jus don čálát sámegillii, de vástidit earátge sámegiela. Ja muitte vuosttaš čuoggá, juohke sátni lohko. Čále dan maid máhtát! Vaikko dušše “Buorre Ođđa Jahki”!